5.1/2 Vývoj zemského pláště a jádra
Anotace: Země je fascinující planeta stará 4.6 miliardy let. Je složena ze zemského jádra, pláště a kůry jejichž složení určilo složení kosmického prachu. Přestože zemské jádro a plášť byly vytvořeny již v prvopočátcích vzniku Země, vývoj pláště probíhá do dnešní doby a neztratil nic na své dynamičnosti. Pochopení procesů ve svrchním plášti a na hranici mezi jádrem a pláštěm má klíčový význam pro genezi magmat vystupujících na zemský povrch v oblasti zemských zlomů a styků litosferických desek a s tím souvisejících zemětřesení. Cílem projektu bude pochopení procesů ve svrchním plášti a studium distribuce stopových prvků a izotopů Re-Os ve vybraných horninách svrchního pláště. Práce bude mít terénní (odběr vzorků) i laboratorní charakter (rozklady hornin, separace zájmových prvků, měření prvků na hmotnostním spektrometru).
Lektor: Mgr. Lukáš Ackerman, Ph.D.
Geologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha
5.2/2 Určení stáří hornin
Anotace: Součástí výzkumu hornin a minerálů je také určení délky trvání geologických procesů a jejich zařazení do historické minulosti Země. Chceme-li geologickým jednotkám přiřadit konkrétní časový rozměr, datujeme horniny pomocí biostratigrafie nebo pomocí radiometrického datování. Cílem projektu bude získat přehled o principech určování stáří sedimentů, metamorfovaných a vyvřelých hornin a také základy radiometrického (izotopického) datování radioaktivních izotopů. Pro praktické určení stáří hornin a modelování časově-teplotního vývoje hornin bude použita metoda datování pomocí štěpných stop (angl. Fission-track) a U-Pb metoda na zirkonech za použití hmotového spektrometru (ICP MS).
Lektor: Mgr. Martin Svojtka, Ph.D.
Geologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha
5.3/2 Mikropaleontologie
Anotace: Výběr z těchto témat: mikropaleontologie / laboratorní metodyLaboratorní metody v mikropaleontologii. Odběr mikropaleontologických vzorků. Příprava vzorku na laboratorní zpracovaní, podle typu bioty. Dělení mikrofosilií podle chemismu zachovaných částí. Metody nabohacení vzorku. Mikroskopické metody, determinace fosilii. Kvantitativní vyhodnocení společenstev. Matematické metody vyhodnocení. Prezentace výsledků. mikropaleontologie / Ostracoda (skořepatci) Systém, biologie a ekologie skořepatců. Příprava mikropaleontologických vzorků s ohledem na skořepatce. Mikroskopické metody, determinace fosilií. Kvantitativní vyhodnocení společenstev. Prezentace výsledků. mikropaleontologie / Radiolaria (mřížovci) Systém, biologie a ekologie mřížovců. Příprava mikropaleontologických vzorků s ohledem na mřížovce. Mikroskopické metody, determinace fosilií. Kvantitativní vyhodnoceni společenstev. Standardní zonace vs. UA. Prezentace výsledků. biostratigrafie a stratigrafické korelace Základy stratigrafie. Mezinárodni stratigrafický kod. Principy stratigrafické korelace. Kvalitativní a kvantitativní korelace. Korelace asistovaná počítačem. Zónování, unitarní asociace. numerická fylogenetikaZáklady fylogenetiky. Kladistika. Matematické základy fylogenetických metod. Počítačová a počítačem asistovaná fylogenetika. systematická paleontologieFylogeneze eukaryí. Fylogeneze metazoí.
Lektor: RNDr. Petr Čejchan, CSc.
Geologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha
5.7/2 Význam studia minerálů v kontextu ochrany životního prostředí
Anotace: Jedním ze směrů současné mineralogie je výzkum vlastností minerálů, které se díky lidské činnosti dostaly z hlubin země na povrch - například při těžbě rud nebo při velkých stavbách. Na zbytkových haldách vytěžené horniny se některé minerály vlivem klimatických faktorů rozkládají a dochází ke vzniku nových minerálů nebo/a k uvolňování rizikových prvků do životního prostředí. Výzkum přeměn primárních rud a vzniku druhotně vzniklých minerálů má velký význam pro posuzování nebezpečnosti lokalit z hlediska možných kontaminací spodních vod, půd a tím také živých organismů včetně člověka.
Lektor: Mgr. Michal Filippi, Ph.D.
Geologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha
5.9/2 Analytická chemie v geologii
Anotace: Sledování obsahu stopových prvků v rámci 24 h cyklu v přírodní vodě. Projekt je zaměřen na odběr vzorku přírodní vody a sledování změn obsahu stopových prvku (rtuti, arsenu apod.) v rámci jednoho dne. Student se seznámí s geochemickou prací v terénu, technikami chemické analýzy. Cílem projektu je odhalení příčin, které ovlivňují kolísání obsahu stopových prvků ve vodě.
Lektor: RNDr. Jan Rohovec, Ph.D.
Geologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha
5.10/2 Globální polohové systémy (GPS) a jejich využití při práci geografa
Anotace: Globální polohové a navigační systémy se staly neodmyslitelnou součástí dnešní moderní doby, které vládnou moderní technologie. GPS systémy můžeme nalézt v nejrůznějších oborech a činnostech. Velice často se používají pro osobní navigaci. Vidět dnes v automobilu navigační systém již není nic neobvyklého. Uplatnění systému GPS je však mnohem širší než pouze pro navigaci. Přesné určení polohy požadují také geografové, geoinformatici či geodeti. V některých aplikacích jsou požadavky na přesnost určení polohy velmi vysoké. Není neobvyklé požadovat centimetrovou či dokonce milimetrovou přesnost. To přináší vysoké požadavky na přístroje a nutnost používat speciální postupy pro měření. Zároveň je nutné vypořádat se s velkým množstvím možných chyb, které při měření mohou vzniknout. Cílem tématu je seznámit studenta se systémem GPS v odborné práci geografa a geoinformatika. Pod odborným vedením bude student plánovat měření se systémem GPS a sbírat data v terénu s následným vyhodnocením svého bádání. Práce na tématu přinese zájemci nové znalosti o globálních polohových a navigačních systémech a získá cenné znalosti z práce v terénu. Získané znalosti a dovednosti snadno uplatní při dalším studiu nebo praxi.
Lektor: RNDr. Jakub Miřijovský
Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geoinformatiky, Olomouc
5.11/2 Dálkový průzkum Země a jeho využití při práci geografa
Anotace: Až do poloviny minulého století znala většina obyvatel na Zemi pohled na naši planetu pouze z úrovně očí. S velkým rozvojem letecké a později raketové techniky vznikly nové, do té doby netušené, možnosti pozorování Země. Docházelo k velkému rozmachu snímkování povrchu Země z letadel a později z družic umístěných ve vesmíru. Letecké nebo družicové snímky začali sloužit jako velmi dobrá pomůcka pro mnoho odborníků v nejrůznějších oborech. Jedním z prvních oborů využívající letecké snímky byla geodézie a kartografie. Letecké snímky umožňovali relativně snadnou tvorbu nových map bez potřeby zdlouhavého měření. Brzo nato se začali používat nové speciální kamery, které umožňují snímání povrchu v jiných než přirozených barvách. To otevřelo možnosti při studiu planety Země. V dnešní době se zejména s pomocí družicového snímkování sleduje a studuje klima naší planety, ekologické havárie, geologické poměry a mnoho jiného. Cílem tématu je seznámit studenta s celou oblastí dálkového průzkumu Země (DPZ). Student pochopí podstatu snímání a seznámí se s jednotlivými oblastmi dálkového průzkumu Země. Zájemce o téma bude pod odborným vedením zpracovávat letecké a družicové snímky ve speciálních softwarech s následným vyhodnocením svého bádání. Práce na tématu přinese studentovi mnoho nových znalostí z oblasti DPZ, geografie a geoinformatiky. Nabyté znalosti snadno uplatní při dalším studiu nebo praxi.
Lektor: RNDr. Jakub Miřijovský
Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geoinformatiky, Olomouc
5.12/2 Analýza vybraného teritoriálního konfliktu současného světa
Anotace: Cílem projektu je analýza a diskuse příčin jednoho konkrétního teritoriálního konfliktu v současném světe. Příkladem může být např. konflikt v údolí Svát, v Kašmíru, na Srí Lance, v Tibetu, Balúčistánu, Dárfúru, Náhorním Karabachu, Jižní Osetii atd. Výběr konkrétního konfliktu záleží na domluvě mezi studentem a školitelem. Student při analýze bude postupovat podle existující metodiky pro analýzu teritoriálního konfliktu. Při interpretaci výsledků bude prostor pro vyjádření vlastních názorů a stanovisek studenta. Metodicky bude práce vycházet ze sekundárních pramenů (odborné publikace, zprávy v médiích, včetně médií z regionu dostupných na internetu), v některých případech může být doplněna o rozhovory s lidmi z dané oblasti žijícími v ČR. Znalost angličtiny nutná.
Lektor: RNDr. Petr Daněk, Ph.D..
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav, Brno
5.13/2 Migrační a sídelní preference studentů středních škol
Anotace: Cílem projektu je průzkum sídelních preferencí studentů středních škol prostřednictvím metody mentálních map. Student bude provádět průzkum mezi studenty středních škol (například školy, na které studuje), kde prostřednictvím mentálních map (mapy sídelních preferencí) bude mapovat „místa“ (regiony, typy sídel), která jsou pro mladé lidi atraktivní (resp. neatraktivní) pro trvalé bydlení. Výsledky budou kartograficky zpracovány pomocí geografických informačních systémů (GIS). Zjištěné migrační a sídelní preference budou srovnány s dosavadními (statisticky zjištěnými) proudy migrace.
Lektor: RNDr. Petr Daněk, Ph.D.
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav, Brno
5.14/2 Geografické informační systémy v prostorových analýzách
Anotace: Umět geografii neznamená jen vyjmenovat všechna hlavní města světa, ale především přemýšlet nad prostorovými vazbami krajiny a ty modelovat v prostředí geografických informačních systémů. Geografické informační systémy (GIS) jsou již několik let neodmyslitelnou součásti všech geografických odvětví, ve kterých se zpracovávají prostorová data. Nemusí jít pouze o tvorbu map, kde je GIS využíván nejčastěji, ale může jít o celou řadu geografických analýz. Rozvoj města regionů je dnes z velké části řízen právě díky takovýmto analýzám. Stavba jakéhokoliv objektu, například supermarketu, je ovlivňována celou řadou faktorů. Lokalita musí být v blízkosti hlavních komunikací, inženýrských sítí, nesmí zabírat kvalitní půdu nebo být v blízkosti vodního zdroje a musí stát na co nejrovnější ploše. To vše je možné zjistit z map, nebo mnohem rychleji a přesněji pomocí prostorových analýz v prostředí GIS. V tomto projektu se student seznámí s nástroji geografických informačních systémů pro provádění zmíněných analýz. Naučí se základním možnostem sběru prostorových dat v terénu, která bude dále zpracovávat v prostředí GIS. Hlavní část projektu bude věnována analýze současného stavu rozmístění lidských aktivit (obchody, služby, školy) ve vybraném městě a následně optimalizaci a návrhu ke změnám tohoto stavu. Získané znalosti student uplatní nejen při dalším studiu, ale také v případné budoucí praxi (např. na obecním úřadu nebo soukromé firmě).
Lektor: RNDr. Jaroslav Burian
Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geoinformatiky, Olomouc
5.15/2 Tvorba map v prostředí geografických informačních systémů
Anotace: S mapou se dnes setkávají téměř všichni prakticky každý den. Turistická mapa, autoatlas nebo plán města je tím prvním, do čeho se dívá každý, kdo někdy někam cestuje. Ač mapa může vypadat jako pěkný barevný obrázek, stojí za ní spousta náročné a přesné práce. Kromě samotného měření v terénu musí mapu zpracovávat zkušený kartograf, který rozhoduje zejména o tom co se v mapě zobrazí a jak se to zobrazí. Měla by být modrá ještě světlejší a hnědá trochu silnější, nebo bude lepší zmenšit velikost měst o dva body? Bude stačit měřítko 1:50 000 nebo raději mapu zvětšíme? To všechno jsou problémy, které musí kartograf řešit, ať vytváří jakoukoliv mapu. Student se v tomto projektu nejprve naučí pravidlům dodržovaným při tvorbě tematických map, které bude následně prakticky aplikovat. Po úvodním sběru dat v terénu se student seznámí se několika geografickými informačními systémy (GIS), ve kterých se v dnešní době vytváří většina tištěných, ale i digitálních map. Naučí se jak mapu sestavit po obsahové i grafické stránce, včetně toho jakým způsobem ji připravit k tisku nebo publikaci na jiném médiu. Vedle klasických přístupů si student vyzkouší tvorbu map pomocí nejmodernějších technologií, jako jsou například Google Maps nebo Google Earth. Získané znalosti student uplatní nejen při dalším studiu, ale také v případné budoucí praxi (např. na obecním úřadu nebo soukromé firmě).
Lektor: RNDr. Jaroslav Burian
Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geoinformatiky, Olomouc
5.16/2 Analýza změn/rizik v krajině analytickými nástroji GIS
Anotace: Geografické nástroje GIS disponují širokou paletou nástrojů, jimiž lze analyzovat a následně vyhodnotit sledované prvky v krajině. Umožňují také získané výsledky interpretovat ve formě mapových výstupů. Cílem tohoto tématu je nabídnout zájemcům možnost seznámit se s nástroji GIS a na vybraném úkolu (bezpečnostní rizika v dopravě, stanovení potenciálu cestovního ruchu atd.) si tak osvojit postupy, které se používají v praxi.
Lektor: RNDr. Aleš Ruda, Ph.D.
Masarykova Univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra geografie, Brno
5.17/2 Zpracování digitálních dat
Anotace: Digitální data představují širokou základnu pro zápis prvků a složek geografického prostředí. V celosvětově dostupných databázích je k dispozici velké množství dat, s nimiž lze získat velmi potřebné výstupy. Samotná data je však nejdříve získat a upravit do podoby, s níž lze dále pracovat. Náplní tohoto tématu bude nejen orientace v dostupných databázích, ale také způsoby získání a následné úpravy dat v geografických informačních systémech na konkrétní úloze (např. mapování významných objektů)
Lektor: Mgr. Kateřina Mrázková
Masarykova Univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra geografie, Brno
5.18/2 Zpracování digitálních dat
Anotace: Digitální data představují širokou základnu pro zápis prvků a složek geografického prostředí. V celosvětově dostupných databázích je k dispozici velké množství dat, s nimiž lze získat velmi potřebné výstupy. Samotná data je však nejdříve získat a upravit do podoby, s níž lze dále pracovat. Náplní tohoto tématu bude nejen orientace v dostupných databázích, ale také způsoby získání a následné úpravy dat v geografických informačních systémech na konkrétní úloze (např. mapování významných objektů)
Lektor: Mgr. Darina Foltýnová, Ph.D.
Masarykova Univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra geografie, Brno
5.19/2 Správa geodat v nekomerční prostorové databázi pomocí webového rozhraní
Anotace: Geodata (geografická data, geoprostorová data, apod.) jsou data popisující přírodní nebo antropogenní jevy s přímým nebo nepřímým vztahem k místu na Zemi. Nekomerční databázové systémy (MySQL, PostgreSQL, SQLite...) disponují nativním rozhraním pro aktivní práci s geodaty tzn. jejich uložení, editaci a analýzu. Serverově orientované skriptovací jazyky nabízejí řadu funkcí pro práci s databázemi skrze webové rozhraní. Cílem stáže je seznámit studenta s principy návrhu prostorové databáze a webového editačního rozhraní pro správu geodat. Student se prakticky seznámí s programovacím jazykem PHP5 a databází MySQL 5x. Pro zadaný reálný problém z oblasti geoinformatiky navrhne a zrealizuje geodatabázi a editační webové rozhraní.
Lektor: RNDr. Vilém Pechanec, Ph.D.
Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geoinformatiky, Olomouc
