Nabídka stáží z geologie a geografie

5.1/3 Vývoj zemského pláště a jádra
Anotace: Země je fascinující planeta stará 4.6 miliardy let. Je složena ze zemského jádra, pláště a kůry jejichž složení určilo složení kosmického prachu. Přestože zemské jádro a plášť byly vytvořeny již v prvopočátcích vzniku Země, vývoj pláště probíhá do dnešní doby a neztratil nic na své dynamičnosti. Pochopení procesů ve svrchním plášti a na hranici mezi jádrem a pláštěm má klíčový význam pro genezi magmat vystupujících na zemský povrch v oblasti zemských zlomů a styků litosferických desek a s tím souvisejících zemětřesení. Cílem projektu bude pochopení procesů ve svrchním plášti a studium distribuce stopových prvků a izotopů Re-Os ve vybraných horninách svrchního pláště. Práce bude mít terénní (odběr vzorků) i laboratorní charakter (rozklady hornin, separace zájmových prvků, měření prvků na hmotnostním spektrometru).   
Lektor: Mgr. Lukáš Ackerman, Ph.D.
Geologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha
 

5.2/3 Určení stáří hornin
Anotace: Součástí výzkumu hornin a minerálů je také určení délky trvání geologických procesů a jejich zařazení do historické minulosti Země. Chceme-li geologickým jednotkám přiřadit konkrétní časový rozměr, datujeme horniny pomocí biostratigrafie nebo pomocí radiometrického datování.  Cílem projektu bude získat přehled o principech určování stáří sedimentů, metamorfovaných a vyvřelých hornin a také základy radiometrického (izotopického) datování radioaktivních izotopů. Pro praktické určení stáří hornin a modelování časově-teplotního vývoje hornin bude použita metoda datování pomocí štěpných stop (angl. Fission-track) a U-Pb metoda na zirkonech za použití hmotového spektrometru (ICP MS).
Lektor: Mgr. Martin Svojtka, Ph.D.
Geologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha

5.3/3 Mikropaleontologie
Anotace: Výběr z těchto témat: mikropaleontologie / laboratorní metodyLaboratorní metody v mikropaleontologii. Odběr mikropaleontologických vzorků. Příprava vzorku na laboratorní zpracovaní, podle typu bioty. Dělení mikrofosilií podle chemismu zachovaných částí. Metody nabohacení vzorku. Mikroskopické metody, determinace fosilii. Kvantitativní vyhodnocení společenstev. Matematické metody vyhodnocení. Prezentace výsledků. mikropaleontologie / Ostracoda (skořepatci) Systém, biologie a ekologie skořepatců. Příprava mikropaleontologických vzorků s ohledem na skořepatce. Mikroskopické metody, determinace fosilií. Kvantitativní vyhodnocení společenstev. Prezentace výsledků. mikropaleontologie / Radiolaria (mřížovci) Systém, biologie a ekologie mřížovců. Příprava mikropaleontologických vzorků s ohledem na mřížovce. Mikroskopické metody, determinace fosilií. Kvantitativní vyhodnoceni společenstev. Standardní zonace vs. UA. Prezentace výsledků. biostratigrafie a stratigrafické korelace Základy stratigrafie. Mezinárodni stratigrafický kod. Principy stratigrafické korelace. Kvalitativní a kvantitativní korelace. Korelace asistovaná počítačem. Zónování, unitarní asociace. numerická fylogenetikaZáklady fylogenetiky. Kladistika. Matematické základy fylogenetických metod. Počítačová a počítačem asistovaná fylogenetika.  systematická paleontologieFylogeneze eukaryí. Fylogeneze metazoí.
Lektor: RNDr. Petr Čejchan, CSc.
Geologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha
 

5.7/3 Význam studia minerálů v kontextu ochrany životního prostředí
Anotace: Jedním ze směrů současné mineralogie je výzkum vlastností minerálů, které se díky lidské činnosti dostaly z hlubin země na povrch - například při těžbě rud nebo při velkých stavbách. Na zbytkových haldách vytěžené horniny se některé minerály vlivem klimatických faktorů rozkládají a dochází ke vzniku nových minerálů nebo/a k uvolňování rizikových prvků do životního prostředí. Výzkum přeměn primárních rud a vzniku druhotně vzniklých minerálů má velký význam pro posuzování nebezpečnosti lokalit z hlediska možných kontaminací spodních vod, půd a tím také živých organismů včetně člověka.
Lektor: Mgr. Michal Filippi, Ph.D.
Geologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha
 

5.9/3 Analytická chemie v geologii
Anotace: Sledování obsahu stopových prvků v rámci 24 h cyklu v přírodní vodě. Projekt je zaměřen na odběr vzorku přírodní vody a sledování změn obsahu stopových prvku (rtuti, arsenu apod.) v rámci jednoho dne. Student se seznámí s geochemickou prací v terénu, technikami chemické analýzy. Cílem projektu je odhalení příčin, které ovlivňují kolísání obsahu stopových prvků ve vodě.
Lektor: RNDr. Jan Rohovec, Ph.D.
Geologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha
 

5.17/3  Zpracování digitálních dat
Anotace: Digitální data představují širokou základnu pro zápis prvků a složek geografického prostředí. V celosvětově dostupných databázích je k dispozici velké množství dat, s nimiž lze získat velmi potřebné výstupy. Samotná data je však nejdříve získat a upravit do podoby, s níž lze dále pracovat. Náplní tohoto tématu bude nejen orientace v dostupných databázích, ale také způsoby získání a následné úpravy dat v geografických informačních systémech na konkrétní úloze (např. mapování významných objektů)
Lektor: Mgr. Kateřina Mrázková
Masarykova Univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra geografie, Brno
 

5.18/3  Zpracování digitálních dat
Anotace: Digitální data představují širokou základnu pro zápis prvků a složek geografického prostředí. V celosvětově dostupných databázích je k dispozici velké množství dat, s nimiž lze získat velmi potřebné výstupy. Samotná data je však nejdříve získat a upravit do podoby, s níž lze dále pracovat. Náplní tohoto tématu bude nejen orientace v dostupných databázích, ale také způsoby získání a následné úpravy dat v geografických informačních systémech na konkrétní úloze (např. mapování významných objektů)
Lektor: Mgr. Darina Mísařová, Ph.D.
Masarykova Univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra geografie, Brno