Vyhledávání

Ohlédnutí za Letní Otevřenou vědou

O prázdninách se uskutečnila pilotní stáž Letní Otevřené vědy AV ČR „ Simulace chemických účinků pádu komety do atmosféry Země“. Letní Otevřená věda, která vznikla ve spolupráci s Talnetcentrem, umožnila studentce brněnského gymnázia Alexandře, zapojit se do špičkového výzkumu na Akademii věd ČR i v letních měsících, kdy vědecké stáže projektu Otevřená věda AV ČR standardně nekonají. Stáž proběhla na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského v Praze pod vedením dr. Martina Feruse. Přečtěte si jeho malé ohlédnutí za stáží:
 
Za romantických letních nocí někteří z nás obrací své oči k obloze, aby spatřili prchavou krásu padajících hvězd. Tuto nebeskou podívanou nám přinášejí drobné částečky meziplanetární hmoty, které vstupují do zemské atmosféry závratnými rychlostmi desítek kilometrů za vteřinu. Již ve výškách kolem sto kilometrů nad zemským povrchem, na samé hranici kosmického prostoru, se srážejí s molekulami vzduchu při atmosférickém tlaku odpovídajícímu tomu, co v laboratoři často hrdě nazýváme vakuem. Závratná rychlost propůjčuje objektu tak vysokou pohybovou energii, že každá molekula vzduchu působí jako nemilosrdný projektil zahřívající a narušující tělísko takovým způsobem, že je okamžitě obklopeno plazmovou obálkou o teplotě několika tisíc stupňů. Celé těleso je ablováno a shoří během jedné či dvou vteřin. Světelnou stopu nazýváme meteorem.
 
Každý rok Země kříží dráhu hrubým odhadem více než 150 000 tun meziplanetárního materiálu. Většinou však tělíska dosahují centimetrových rozměrů. S tělesem o průměru jednoho metru se naše planeta střetne statisticky jednou za rok. Bylo tomu tak vždy?
 
Jedním z fascinujících zjištění, která přinesly mise na Měsíc, bylo určení stáří kráterů nikdy nesmytých větrem, vodou či pohybem kontinentů z tváře našeho souputníka. Naprostá většina jich vznikla během prvních asi pěti set milionů let existence Země a Měsíce. Obě tělesa tak byla v době svého mládí beze všech pochyb vystavena nemilosrdnému bombardování meziplanetární hmotou s četností, která o miliardy přesahuje dnešní frekvence dopadů meteoritů či asteroidů na povrch našeho světa. Přitom ještě během této epochy na Zemi existovala hustá atmosféra a vodní oceány. Podle planetologů díky dopadům meziplanetární hmoty narostla hmotnost Země ještě o několik procent a na její povrch byly takto transportovány těkavé látky, mezi něž se řadí atmosférické plyny a také voda. Beze všech pochyb měly dopady mimozemských těles dalekosáhlé následky pro chemismus našeho světa. V neposlední řadě lze na základě studia izotopů uhlíku dovodit, že se zde ke konci tohoto období tzv. těžkého bombardování patrně objevil i život sám.
 
Co se stane s tělesem meziplanetární hmoty během dopadu? Probíhají během hoření chemické reakce, které promění chemické látky v něm obsažené v jednoduché plyny? Přežijí některé molekuly? Nemůže být rázová vlna také zdrojem energie pro syntézu látek na povrchu či v planetární atmosféře? Kromě pasivního přenosu chemikálií z meziplanetárního prostoru, nepůsobí impakt asteroidu či komety také jako jiskra spouštějící chemické reakce? Dopad asteroidu z chemického hlediska nikdo nikdy nezkoumal, tím méně v prostředí raných planetárních atmosfér.
 
V rámci studentské stáže jsme se zabývali tím, jak zavřít impakt tělesa meziplanetární hmoty do zkumavky a studovat jej za přísně kontrolovaných laboratorních podmínek pomocí ablace povrchů ledů, kapalin a pevných látek různých složení výkonným laserem. Dnes víme, že jednoduché látky podléhají dalekosáhlým změnám a že řada chemických procesů vede k syntéze kyanovodíku. Jedním ze zjištění tedy je, že asteroidy „otrávily“ náš svět tímto jedovatým plynem. Ale je tomu skutečně tak? Kyanovodík je důležitou chemikálií, kterou řada současných vědců považuje za mateřskou sloučeninu stojící na počátku cesty vedoucí ke vzniku biomolekul, bází genetického kódu, aminokyselin a cukrů. Co je dnes jedem, mohlo být látkou, ze které se na naší planetě zrodil život. A přispěly k tomu dopady asteroidů a komet, jejichž chemismus jsme prozkoumali v naší laboratoři.
 
RNDr. Martin Ferus, Ph.D.
 
 
      

Alexandra, účastnice stáže "Simulace chemických účinků pádu komety do atmosféry Země",  pod vedením dr. Martina Feruse.

21. 9. 2017

Rekordní počet přihlášek na studentské stáže

Na stáže pro středoškolské studenty v rámci projektu Otevřená věda jsme letos přijali rekordní počet přihlášek. Celkem se přihlásilo 434 studentů, kteří podali 1028 přihlášek. Největší zájem byl o stáž Velká síla malých RNA v Ústavu molekulární genetiky AV ČR, na kterou se přihlásilo 70 studentů.

Young Chemist Award

Pro studenty středních a vysokých škol a doktorandů je určena soutěž Young Chemist Award, kterou vypsala společnost Metrohm. Studenti mají možnost hlásit se do soutěže s prací z oblasti titrace, iontové chromatografie, spektroskopie v UV-VIS-NIR-IR oblastech, Ramanově spektroskopii nebo elektrochemii. Termín odevzdání práce je 30. 6. 2018.

Tipy, jak uspět s výběrem stáže

Na odevzdání přihlášek na vědecké stáže pro středoškolské studenty zbývá posledních pár dní. Proto jsme pro vás sepsali tipy, které vám pomohou zvýšit vaši šanci přijetí na stáž a odstartovat vaši kariéru na Akademii věd ČR.

Vybíráme 5 stáží pro rok 2018

Do konce listopadu je možné přihlásit se na studentské vědecké stáže na Akademii věd ČR. Středoškoláci z celé republiky si mohou vybírat z nabídky stáží z nejrůznějších vědních oborů, například biologie, chemie, fyziky, historie, filozofie, geografie a mnoha dalších. Na výběr jsou i úzce specializované oblasti jako je nanomateriálová věda nebo robotika.

Registrace na stáže spuštěna!

Spustili jsme registrace na stáže projektu Otevřená věda pro studenty středních škol. Studenti se mohou na vybranou stáž hlásit prostřednictvím DATABÁZE STÁŽÍ a to do 30. 11. 2017. Výčet oborů je pestrý, stáže se zaměřují mimo jiné i na chemické technologie, historii, filozofii, geografii či IT.

OSOBNOSTI ČESKÉ VĚDY VE WASHINGTONU

Výstava o českých vědcích a vědkyních byla v rámci Festivalu vzájemných inspirací 2017 zahájena 10. října vernisáží na Velvyslanectví České republiky ve Washingtonu. Popularizační výstavy o osobnostech české vědy vznikly jako součást projektu Otevřená věda Akademie věd ČR.