Vyhledávání

ČT Port: Michaelovy experimenty - Hrátky se rtutí

Video ČT Port - Hrátky se rtutí

 

ČT Port: Michaelovy experimenty - Hrátky se rtutí

 

Michael: Existuje jedno anglické přísloví: ‘To be as mad as a hatter.’


Filip:
… být blázen jako kloboučník.


Michael:
Tohle přísloví pochází z 19. století, kdy kloboučnictví bylo v Anglii velkým průmyslem.


Filip
: Kloboučníci tehdy jevili příznaky šílenství.


Michael:
The reason was that the manufacture of felt hats used mercury … and that exposure to mercury vapours led to the mercury poisoning of the hatters.
Co bylo jeho příčinou? Při výrobě plstěných klobouků se používala rtuť. A vdechování rtuťových par vedlo k otravě kloboučníků.

Filip: A jejím prvním příznakem je právě šílenství.

Michael: Ne všechny formy rtuti jsou však jedovaté. Kapalná rtuť je zcela bezpečná, pokud s ní správně zacházíme.

Filip:
Je také velice krásná. Podívejte, jak nádherně teče. Jako tekuté stříbro.

Michael: Všechny ostatní přechodové kovy – železo, zlato, stříbro, nikl, platina atd. jsou za pokojové teploty pevné látky.

Filip: A přesto – rtuť je kapalná. Proč?

Tereza: Většina kovů má atomy s mnoha volně vázanými elektrony, které společně sdílejí se sousedními atomy. To vede k velice silným meziatomovým vazbám a vzniká velice tvrdá, pevná, kompaktní látka. Atomy rtuti si své elektrony drží naopak velmi těsně a s okolními atomy se o ně vůbec nedělí.

Michael: Therefore bonding between mercury atoms is relatively weak in comparison to other metals. And it is this weak inter-atomic bonding that makes mercury a liquid.
Proto jsou vazby mezi atomy rtuti ve srovnání s ostatními kovy poměrně slabé. A právě díky této slabé meziatomové vazbě je rtuť kapalinou.

Filip: Stejně jako řada kovů, i rtuť vede elektřinu.

Michael: Tuhle vlastnost můžeme sledovat, když pomocí rtuti propojím jednoduchý obvod. Tady mám baterie a dráty. Jednu stranu, druhou stranu. A tady světelnou diodou. A svítíme.

Filip: Když necháme procházet proud o dostatečně vysokém napětí parami rtuti – jako například v této zářivce, pak vyzařují ultrafialové světlo.

Michael: This principle is used in these modern highly efficient fluorescent light bulbs. The UV light emitted from the mercury is absorbed by a phosphor in the light bulb.
Tento princip využívají vysoce efektivní moderní fluorescenční zářivky. Ultrafialové světlo, vyzařované rtutí, zachycuje fosfor.

Filip: A ten přeměňuje ultrafialové světlo na viditelné, kterým svítíme v našich obydlích.

Michael: But mercury doesn’t just behave interestingly by passing an electrical current through it. It also has a fascinating electrochemistry. Just watch this!
Rtuť se však nechová zajímavě, jen když přes ni pustíte elektrický proud. Má také fascinující elektrochemické vlastnosti. Jen se podívejte.

Filip: Michael teď poprvé v PORTu předvede unikátní pokus s tepajícím rtuťovým srdcem.

Michael: Some mercury, …
Trochu rtuti, …

Michael: Sulphuric acid, some potassium permanganate,…
Kyselina sírová, trochu hypermanganu …

Michael: … and an iron nail.
… a železný hřebík.

Tereza: Michael opatrně přibližuje hrot hřebíku k okraji rtuťové vrstvičky. A ta náhle začíná pulzovat, jako kdyby to byl živý organismus. Pouhý dotek hřebíku provokuje ke vzniku různých tvarů.

Michael: Mezi rtutí a železem dochází k reakci, při níž se vyměňují elektrony. To způsobuje, že rtuť tluče jako srdce.

Filip: Úžasné. Pohyb způsobený elektrochemií. A přitom tu není žádný vnější zdroj.

Tereza: Rtuťové teploměry dnes už nejsou tak běžné, jako dřív. Jejich velká přesnost je založena na rovnoměrném rozpínání kapalné rtuti, reagující na rostoucí teplotu.

Filip: Michael nám ukáže rtuť v pevném stavu. Musí ji ovšem ochladit pomocí suchého ledu – tedy pevného oxidu uhličitého, který má teplotu minus78 stupňů Celsia.

Tereza: Pro měření třeskutých zimních mrazů v Antarktidě by nám však rtuťový teploměr neposloužil. Rtuť totiž zmrzne už při minus 39 stupních Celsia.

Tereza: Ale teď taje zpět do kapalné formy. Taje netypicky – od středu k okrajům.

Michael: Mercury also reacts with non-metals such as carbon, sulphur and oxygen to form organo-mercury compounds.
Rtuť reaguje také s nekovovými látkami, jako je uhlík, síra a kyslík.Takto vznikají sloučeniny organokovové rtuti.

Filip: A právě tyto sloučeniny jsou obzvláště jedovaté.

Michael: Tady mám příklad, který jsem připravil v bezpečí své laboratoře.

Filip: Nezapomeňte, že Michael je profesionální chemik a má pro tyto nebezpečné látky zvláštní respekt a pochopení. Ale tohle doma rozhodně nezkoušejte.

Michael: This white powder is mercury thiocyanate.
Tento bílý prášek je thiokyanát rtuťnatý.
Má ale i druhé jméno: Faraónovi hadi. Když tuto látku smícháme s troškou cukru, který poslouží jako palivo, a zapálíme ji, uvidíte, proč se této látce říká právě Faraónovi hadi.

Filip: Michaele, hořím.

Tereza: Při rozkladu thiokyanátu rtuťnatého a spalování cukru se uvolňují plyny, které se zachycují uvnitř lepkavého popela. Vznikají přitom prapodivné útvary.

Filip: Tak už víte, proč se jim říká Faraónovi hadi?

 

Zdroj: ČT - Port

  

3. 12. 2009

Stážisté Otevřené vědy se setkali na vědeckém kurzu v Liblicích

Podzimní kurz, akce určená pro stážisty letošního ročníku projektu Otevřená věda Akademie věd ČR 2016, proběhl 25. – 26. listopadu na zámku v Liblicích. Studenti se (na)učili, jak zdolávat náročné úkoly spojené s prezentací vlastních vědeckých výsledků.

České hlavičky podruhé – tentokrát s mladou biochemičkou Karinou

Karina, stážistka Otevřené vědy Akademie věd České republiky, získala spolu s dalšími deseti talentovanými studenty ocenění České hlavičky. Oceněna byla za projekt „Mutace v DNA-opravném proteinu RAD51 a jeho úloha při genomové nestabilitě a vzniku nádorů".

 

Stážistky Otevřené vědy AV ČR získaly ocenění České hlavičky

Stážistky Otevřené vědy Akademie věd České republiky 2016 Štěpánka Grunová a Karina Movsesjan získaly prestižní ocenění České hlavičky 2016 – Štěpánka v kategorii Merkur – člověk a společnost, Karina v kategorii Sanitas – život a zdraví člověka.


 

Představujeme stážisty Otevřené vědy AV ČR: Sabina D.

Stážisté projektu Otevřená věda Akademie věd ČR již jedenáctým rokem objevují radosti a strasti vědeckého života. Na ústavech AV ČR se pod vedením zkušených lektorů věnují badatelské práci a samostatným zodpovědným úkolům z oblasti přírodních, technických, humanitních a společenských věd. Dnes představujeme Sabinu D., nadějnou stážistku Ústavu pro jazyk český.

 

 

NEZkreslená věda III v předpremiéře na Týdnu vědy a techniky

Populární animovaný seriál NEZkreslená věda, vzdělávací cyklus Akademie věd České republiky, brzy představí svou třetí řadu. Již nyní ale můžete zhlédnout v předpremiéře díl „Dějiny peněz“ na stánku Otevřené vědy AV ČR v rámci Týdne vědy a techniky od 10. do 11. listopadu 2016 v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze.

 

 

Představujeme stážisty Otevřené vědy AV ČR: Karolina M.

Stážisté projektu Otevřená věda Akademie věd ČR již jedenáctým rokem objevují radosti a strasti vědeckého života. Na ústavech AV ČR se pod vedením zkušených lektorů věnují badatelské práci a samostatným zodpovědným úkolům z oblasti přírodních, technických, humanitních a společenských věd. Dnes představujeme Karolinu M., nadějnou stážistku Ústavu státu a práva.