Vyhledávání

ČT Port: Michaelovy experimenty - Hrátky se rtutí

Video ČT Port - Hrátky se rtutí

 

ČT Port: Michaelovy experimenty - Hrátky se rtutí

 

Michael: Existuje jedno anglické přísloví: ‘To be as mad as a hatter.’


Filip:
… být blázen jako kloboučník.


Michael:
Tohle přísloví pochází z 19. století, kdy kloboučnictví bylo v Anglii velkým průmyslem.


Filip
: Kloboučníci tehdy jevili příznaky šílenství.


Michael:
The reason was that the manufacture of felt hats used mercury … and that exposure to mercury vapours led to the mercury poisoning of the hatters.
Co bylo jeho příčinou? Při výrobě plstěných klobouků se používala rtuť. A vdechování rtuťových par vedlo k otravě kloboučníků.

Filip: A jejím prvním příznakem je právě šílenství.

Michael: Ne všechny formy rtuti jsou však jedovaté. Kapalná rtuť je zcela bezpečná, pokud s ní správně zacházíme.

Filip:
Je také velice krásná. Podívejte, jak nádherně teče. Jako tekuté stříbro.

Michael: Všechny ostatní přechodové kovy – železo, zlato, stříbro, nikl, platina atd. jsou za pokojové teploty pevné látky.

Filip: A přesto – rtuť je kapalná. Proč?

Tereza: Většina kovů má atomy s mnoha volně vázanými elektrony, které společně sdílejí se sousedními atomy. To vede k velice silným meziatomovým vazbám a vzniká velice tvrdá, pevná, kompaktní látka. Atomy rtuti si své elektrony drží naopak velmi těsně a s okolními atomy se o ně vůbec nedělí.

Michael: Therefore bonding between mercury atoms is relatively weak in comparison to other metals. And it is this weak inter-atomic bonding that makes mercury a liquid.
Proto jsou vazby mezi atomy rtuti ve srovnání s ostatními kovy poměrně slabé. A právě díky této slabé meziatomové vazbě je rtuť kapalinou.

Filip: Stejně jako řada kovů, i rtuť vede elektřinu.

Michael: Tuhle vlastnost můžeme sledovat, když pomocí rtuti propojím jednoduchý obvod. Tady mám baterie a dráty. Jednu stranu, druhou stranu. A tady světelnou diodou. A svítíme.

Filip: Když necháme procházet proud o dostatečně vysokém napětí parami rtuti – jako například v této zářivce, pak vyzařují ultrafialové světlo.

Michael: This principle is used in these modern highly efficient fluorescent light bulbs. The UV light emitted from the mercury is absorbed by a phosphor in the light bulb.
Tento princip využívají vysoce efektivní moderní fluorescenční zářivky. Ultrafialové světlo, vyzařované rtutí, zachycuje fosfor.

Filip: A ten přeměňuje ultrafialové světlo na viditelné, kterým svítíme v našich obydlích.

Michael: But mercury doesn’t just behave interestingly by passing an electrical current through it. It also has a fascinating electrochemistry. Just watch this!
Rtuť se však nechová zajímavě, jen když přes ni pustíte elektrický proud. Má také fascinující elektrochemické vlastnosti. Jen se podívejte.

Filip: Michael teď poprvé v PORTu předvede unikátní pokus s tepajícím rtuťovým srdcem.

Michael: Some mercury, …
Trochu rtuti, …

Michael: Sulphuric acid, some potassium permanganate,…
Kyselina sírová, trochu hypermanganu …

Michael: … and an iron nail.
… a železný hřebík.

Tereza: Michael opatrně přibližuje hrot hřebíku k okraji rtuťové vrstvičky. A ta náhle začíná pulzovat, jako kdyby to byl živý organismus. Pouhý dotek hřebíku provokuje ke vzniku různých tvarů.

Michael: Mezi rtutí a železem dochází k reakci, při níž se vyměňují elektrony. To způsobuje, že rtuť tluče jako srdce.

Filip: Úžasné. Pohyb způsobený elektrochemií. A přitom tu není žádný vnější zdroj.

Tereza: Rtuťové teploměry dnes už nejsou tak běžné, jako dřív. Jejich velká přesnost je založena na rovnoměrném rozpínání kapalné rtuti, reagující na rostoucí teplotu.

Filip: Michael nám ukáže rtuť v pevném stavu. Musí ji ovšem ochladit pomocí suchého ledu – tedy pevného oxidu uhličitého, který má teplotu minus78 stupňů Celsia.

Tereza: Pro měření třeskutých zimních mrazů v Antarktidě by nám však rtuťový teploměr neposloužil. Rtuť totiž zmrzne už při minus 39 stupních Celsia.

Tereza: Ale teď taje zpět do kapalné formy. Taje netypicky – od středu k okrajům.

Michael: Mercury also reacts with non-metals such as carbon, sulphur and oxygen to form organo-mercury compounds.
Rtuť reaguje také s nekovovými látkami, jako je uhlík, síra a kyslík.Takto vznikají sloučeniny organokovové rtuti.

Filip: A právě tyto sloučeniny jsou obzvláště jedovaté.

Michael: Tady mám příklad, který jsem připravil v bezpečí své laboratoře.

Filip: Nezapomeňte, že Michael je profesionální chemik a má pro tyto nebezpečné látky zvláštní respekt a pochopení. Ale tohle doma rozhodně nezkoušejte.

Michael: This white powder is mercury thiocyanate.
Tento bílý prášek je thiokyanát rtuťnatý.
Má ale i druhé jméno: Faraónovi hadi. Když tuto látku smícháme s troškou cukru, který poslouží jako palivo, a zapálíme ji, uvidíte, proč se této látce říká právě Faraónovi hadi.

Filip: Michaele, hořím.

Tereza: Při rozkladu thiokyanátu rtuťnatého a spalování cukru se uvolňují plyny, které se zachycují uvnitř lepkavého popela. Vznikají přitom prapodivné útvary.

Filip: Tak už víte, proč se jim říká Faraónovi hadi?

 

Zdroj: ČT - Port

  

3. 12. 2009

Představujeme stážisty Otevřené vědy AV ČR: Marek

Stážisté projektu Otevřená věda Akademie věd ČR již jedenáctým rokem objevují radosti a strasti vědeckého života. Na ústavech AV ČR se pod vedením zkušených lektorů věnují badatelské práci a samostatným zodpovědným úkolům z oblasti přírodních, technických, humanitních a společenských věd. Dnes představujeme Marka, stážistu Ústavu struktury a mechaniky hornin.

 




 

 

Nadační fond Jaroslava Heyrovského ocenil nadané středoškolské studenty

V úterý 13. prosince 2016 se v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze konalo již tradiční předávání ocenění studentům středních škol, kteří zvítězili v českých předmětových olympiádách a tvůrčích soutěžích (např. Středoškolské odborné činnosti SOČ), které pořádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR.


 

 

Nový díl NEZkreslené vědy je tady!

Banán není žlutý a jahoda není červená:-) Aneb díl Co je to světlo? ze III. série vzdělávacího cyklu Akademie věd ČR NEZkreslená věda je na světě! Projekt vznikl za podpory Komerční banky, a. s.


 

 

Představujeme stážisty Otevřené vědy AV ČR: Pavel

Víte, jaký je rozdíl mezi meteorem a meteoritem, jak vznikají padající hvězdy a jak se zkoumá jejich chemické složení? V krátkém rozhovoru o své stáži na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského nám to prozradil Pavel, student čtvrtého ročníku gymnázia, který se zabývá fyzikou plazmatu.


 

 

Stážisté Otevřené vědy se setkali na vědeckém kurzu v Liblicích

Podzimní kurz, akce určená pro stážisty letošního ročníku projektu Otevřená věda Akademie věd ČR 2016, proběhl 25. – 26. listopadu na zámku v Liblicích. Studenti se (na)učili, jak zdolávat náročné úkoly spojené s prezentací vlastních vědeckých výsledků.

České hlavičky podruhé – tentokrát s mladou biochemičkou Karinou

Karina, stážistka Otevřené vědy Akademie věd České republiky, získala spolu s dalšími deseti talentovanými studenty ocenění České hlavičky. Oceněna byla za projekt „Mutace v DNA-opravném proteinu RAD51 a jeho úloha při genomové nestabilitě a vzniku nádorů".